Rez neboli koroze je obávabou zkázou kovů. Tento negativní proces se projevuje flíčky, ktteré by se měly co nejdřív odstranit a tento povrch následně řádně očistit a opatřit ochrannou vrstvou, tím se zamezí v šíření koroze dál. Pokud tak neučiníte, vystavujete materiál nevratnému poškození. V tomto článku se podíváme na korozi a způsoby jejího odstranění.

Rez a její příčiny

Rez dokáže napadnou mnoho materiálů, nejčastěji se s ní potkáváme na kovech. Jednotlivé druhy koroze se od sebe odlišují tím, jak dovedou poškodit materiál. V extrémních případech se jedná o pouhou změnu vzhledu nebo naopak absolutní destrukci. Koroze každoročně způsobí škody dosahující výše 25 miliard Kč. Rez nejčastěji postihuje právě materiály ovlivňovány okolním prostředím (kyslík, vodní páry, kouřové plyny se sloučeninami síry, spalné plyny, oxid uhličitý, zředěné kyseliny.

Typy úpravy a čištění kovů

Pískování

Pískování je možnost, jak se koroze zbavit. Jedná se o úprava povrchu materiálu pomocí proudu drobných částeček. Tento proud je vrhán pod vysokým tlakem na povrch materiálu, který následně zbaví rzi a ostatních nečistot. Pískování se provádí v pískovacích kabinách, které umožňují obsluze tryskání, aniž by ohrozili sebe nebo své okolí. Tryskaný díl je totiž ukrytý ve speciální kabině, do které je díky otvorům, které jsou vyplněny gumovými rukavicemi, kterými prostrčí ruce a může manipulovat s daným předmětem. Kabina se ovládá pomocí nožního pedálu.

Galvanické a žárové zinkování

Galvanické zinkování je elektrolytický děj, kdy je na povrch železa nanášena vrstva zinku, který podstatně zlepšuje původní vlastnosti samotného železa. Zejména se jedná o ochranu před korozí. Je však nutné mít na paměti, že galvanické zinkování je méně odolné vůči povětrnostním vlivům. Naopak žárové zinkování je chemická reakce, výsledkem je však odolný povlak zinku a křemíku, který má daleko lepší vlastnosti než vrstva nanesená galvanickým zinkováním. Obě metody paří k oblíbeným povrchovým úpravám kovů.

Lakování

Máme-li očištěno, případně nanesenou ochrannou vrtvu jiného kovu, měli bychom materiál opatřit ochranou vrstvou laku nebo barvy. Samotné lakování se provádí ve stříkacích boxech. Nejčastěji sáhnete po třívrstvém bazickém laku, který je zdaleka nejpoužívanější. Svou oblibu získat díky tomu, že umožňuje míchání metalických i UNI odstínů. Oproti dalšímu typu, tedy akrylátovému laku, není nutné nechávat lak po vyschnutí přelakovat ochrannou čirou vrstvou nebo ne. Ochranná vrstva se doporučuje tehdy, pokud vyžadujete vysoký lesk.